|
|
Hodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů houby Beauveria bassiana v souvislosti s produkční teplotou inokula
RYBAROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na kmen GHA entomopatogenní houby Beauveria bassiana, který je obsažen v komerčním biopreparátu Botanigard. Botanigard je přípravek, který se používá v biologické ochraně rostlin v mnoha zemích světa v boji proti širokému spektru škůdců různých druhů rostlin. V této bakalářské práci jsou testovány ,,in vitro" (radiální růst, výtěžnost spor) a ,,in vivo" parametry (virulence) kmene GHA houby Beauveria bassiana a to při různých teplotách za použití různých živných médiích. Nejoptimálnější teplota pro radiální růst kmene GHA byla 25 °C, a to na médiích s poměrem dusíku a uhlíku 20:20. Kmen GHA vyprodukoval největší množství konidií ve 25 °C na médiu, kdy byl dusík a uhlík v poměru 20:40. Naopak, nejmenší produkce konidií byla dosažena na půdě PDA a s poměrem dusíku a uhlíku 5:10. Teplota 25 °C byla nejoptimálnější i pro průběh infekce na larvách potemníka moučného (Tenebrio molitor). Část práce se zabývá i porovnáním výtěžnosti blastospor kmene GHA s jinými kmeny Beauveria bassiana odizolovanými z různých geografických oblastí. Nejvyšší výtěžnost blastospor měl argentinský kmen na médiu MEB.
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Srovnání růstové odezvy na změny klimatických faktorů v letokruhových řadách smrku ztepilého (Picea abiesL./ Karst.) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesiiMirb./ Franco)
Kalouš, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu klimatických parametrů na radiální růst douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Bylo pracováno na dvou lokalitách Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny s podobnými přírodními podmínkami a celkem bylo odebráno 160 vzorků. Vzorky byly nejprve zbroušeny a poté byly změřeny šířky letokruhů v laboratoři. Následně bylo provedeno datování jednotlivých letokruhových křivek. Poté bylo provedeno odstranění věkového trendu a byly vytvořeny stanovištní letokruhové chronologie. Výsledné indexované stanovištní chronologie byly korelovány s průměrnými měsíčními teplotami a měsíčními srážkovými úhrny. Byla stanovena hypotéza, že radiální růst smrku bude více ovlivněn srážkami než růst douglasky. Tato hypotéza se potvrdila, protože u smrku byl statisticky významný vliv srážek na radiální růst prokázán hned v sedmi měsících (VI, VII, IX, XII předcházejícího roku a I, VI, VII v roce tvorby letokruhu), kdežto u douglasky pouze u dvou měsíců (I, VII). Vliv průměrných měsíčních teplot byl ve srovnání s měsíčními úhrny srážek méně významný u obou studovaných dřevin – u douglasky byla prokázána statistická významnost ve třech měsících (IX, XI předcházejícího roku a III v roce tvorby letokruhu) a u smrku ve dvou měsících (VIII předcházejícího roku a VII v roce tvorby letokruhu).
|
|
|
Monitoring tvorby dřeva a lýka buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni na výzkumné ploše Rájec - Holíkov
Veteška, Ondřej
Předmětem závěrečné práce byl monitoring činnosti kambia vzorníkových stromů v letech 2013 a 2014. V závěrečné práci jsou shrnuty poznatky o průběhu kambiální aktivity, radiálním přírůstu kmene, procesu diferenciace buněk dřeva a tvorbě lýka. Pozorování vývoje kambiální aktivity na buněčné úrovni bylo umožněno díky zvolené metodě periodických odběrů. Periodické odběry byly realizovány pomocí nástroje Trephor v týdenních intervalech od března do listopadu. Z odebraných vzorků byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty zachycující informaci o aktuální činnosti kambia v okamžiku odběru. Průběh a výsledky kambiální aktivity byly posuzovány ve vztahu ke klimatickým podmínkám lokality. Nepříznivý vývoj klimatických podmínek byl zaznamenán v růstové reakci vzorníkových stromů zejména v roce 2014, kdy byl vytvořen letokruh o celkové šířce 1012±489 µm. Maximální denní přírůst xylému 13±4 µm byl zaznamenán v období od 29. 5. do 26. 6. 2014. V roce 2013 dosahovala celková šířka letokruhu 1655±444 µm s maximálním denním přírůstem 27±13 µm v období od 13. 6. 2013 do 11. 7. 2013. Tvorba nových buněk xylému trvala v roce 2013 průměrně 91 dní. V následujícím roce 2014 bylo období produkce nových buněk xylému o 9 dní kratší.
|
|
|
Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost =: The growth response of Central European temperate forest trees to disturbance events /
Vašíčková, Ivana
Pomocí standardní analýzy šířek letokruhů byla studována růstová odezva dřevin na disturbanční události v 8 přirozených lesních ekosystémech České republiky s převahou Fagus sylvatica L. S využitím datové sady 2000 dendrochronologických vývrtů byl rekonstruován disturbanční režim Žofínského pralesa. Výsledky naznačují, že nejen síla minulých disturbancí, ale i jejich prostorové charakteristiky zásadně rozhodují o vlivu narušení na další vývoj lesního ekosystému. V navazujících studiích pak byla řešena úroveň nejistoty, se kterou je disturbanční minulost s použitím dendrochronologických dat popisována. Ukázalo se totiž, že samotný obraz minulých narušení nestačí k pochopení vývoje lesa, bylo třeba poznat úroveň statistické chyby, se kterou je tento obraz konstruován. Kvantifikována byla nejistota detekce sumární disturbanční minulosti pro celou lokalitu i nejistota odhadu vnitřních prostorových charakteristik disturbančního režimu. Výsledky odhalily, že podstatným zdrojem nejistoty při studiu disturbanční historie je samotný specifický charakter dendrochronologických dat, tj. odlišná reakce jednotlivých stromů na narušení. Další studie se tak logicky zaměřila na nalezení skutečné reakce jedinců Fagus sylvatica na disturbance, které byly nezávisle datovány na základě dendrometrických a fotogrammetrických dat. Analýza téměř 300 reakcí stromů pak vedla k navržení nových, empiricky odvozených kritérií pro dendrochronologickou determinaci růstové reakce stromů. Na závěr byly popsány faktory, jež kontrolují růstovou odezvu Fagus sylvatica na disturbanční události. Na základě regresní analýzy byla determinována široká škála proměnných různých prostorových úrovní, jimiž je růst v gapu ovlivňován.
|
|
|
Vliv teploty na vývoj a virulenci entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae
SANDALA, DAVID
Entomopatogenní houba M. brunneum má vysoký potenciál v rámci Integrované ochrany rostlin proti cílovým škůdcům. Komerční bioprodukt Met52 je koncipován na kmeni F52 entomopatogenní houby M. brunneum. Teplota je klíčovým faktorem pro produkci inokula kmene F52. Optimální teplota pro kultivaci kmene F52 houby M. brunneum je 25 °C. Vliv teploty na produkci inokula hraje důležitou roli při růstu, výtěžnosti spor během následné kultivace v různých teplotních podmínkách. Optimální teplota pro radiální růst kmene F52 houby M. brunneum získaného z různých inokul je 25 °C a následuje teplota 30 °C. Kultivace inokul v 10 °C není vhodná, protože při této teplotě kmen F52 roste velmi pomalu a výtěžnost spor je minimální. Morfologický fenotyp kultur narostlých z testovaných inokul je ovlivněn kultivací ve 30 °C a také tato teplota pro produkci inokula ovlivňuje vzhled středových kultur. Nejvyšší produkce spor byla zjištěna z kultur založených ze všech inokul kultivovaných ve 25 °C. Nejvyšší mortalita a nejlepší vývoj kmene byl zaznamenán opět při kultivaci ve 25 °C. Inokulum produkované v 15 °C a 20 °C byly nejvíce virulentní k larvám T. molitor.
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Vzájemná kompatibilita entomopatogenní houby \kur{Isaria fumosorosea \kur{}} s dalšími druhy entomopatogenních hub
OUŠKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení kompatibility entomopatogenní houby I. fumosorosea s vybranými druhy entomopatogenních a mykoparazitických hub v různých teplotách. Z druhů vláknitých hub byly vybrány kmeny druhů B. bassiana, M. anisopliae, L. muscarium, C. minitans a C. rosea f. catenulata. Bylo zjištěno, že kombinace houby I. fumosorosea s druhem L. muscarium se v prostředí nijak neomezují při všech testovaných teplotách (15, 23 a 25 °C). U ostatních druhů bylo prokázáno určité ovlivnění růstu a produkce spor v kombinaci s houbou I. fumosorosea. Při testování účinnosti vybraných druhů vláknitých hub na larvách T. molitor, vykázaly nejvyšší účinnost druhy I. fumosorosea, B. bassiana a M. anisopliae. Nejmenší účinnost vykazoval druh L. muscarium. U mykoparazitické houby C. rosea f. catenulata nebyla zaznamenána přímá účinnost na larvách T. molitor. U tohoto druhu bylo zjištěno, že není schopen infikovat zdravé jedince, ale napadá oslabené jedince nebo roste saprotrofně na mrtvých jedincích.
|
|
|
Monitoring tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni na výzkumné ploše Rájec - Holíkov
Veteška, Ondřej
Práce se zabývá aktivitou kambia a fázemi radiálního růstu dřeva kmene stromů během vegetačního období 2013 a analyzuje vliv klimatických podmínek stanoviště na proces tvorby dřeva. Monitoring probíhal u skupiny 6 stromů, ze kterých byly odebírány vzorky (mikrovývrty) v týdenních intervalech od 7. dubna do 7. listopadu. Z periodických odběrů byly vyhotoveny trvalé mikroskopické preparáty. Kambium zahájilo svou aktivitu 18.-25. dubna při průměrných teplotách 12,01 °C a v činnosti setrvávalo po následující 3 měsíce. Sekundární buněčná stěna se začala vytvářet 3 týdny po vzniku nových buněk a k úplnému zdřevnatění letokruhu došlo v polovině října. Průměrný radiální přírůst za vegetační období činil 1532 mikrometrů.
|
host ::
RSS.